Zdravý přístup k jídlu nejen u dětí, ale i dospělých.
Definice zdraví?
Stav kompletní fyzické, duševní a sociální pohody, a nikoliv pouhé nepřítomnosti nemoci.
Definice zdravé -správné výživy?
Výživa, která splňuje nároky racionálnosti stravování, není extrémistická, obsahuje potřebné množství energie, vhodné zastoupení makroživin, mikroživin a dalších látek, ale hlavně směřuje k systematickému zlepšování nebo udržování zdraví, prevenci civilizačních onemocnění a správného vývoje jedince.
Definice zdravého životního stylu?
Vyvážený život, ve kterém jedinec jedná moudře.
Souhrn rozhodnutí, která mají vliv na naše zdraví, a která můžeme, více či méně, kontrolovat.
Když nemáme zdraví, nemáme nic. Nic není cennější než-li zdraví. Prosím, mysleme na to! To, co se naučíme jako děti, si se sebou poneseme do dospělosti a přenastavit v sobě již zažité vzorce dá hodně práce a úsilí.
Strava je jednou z nejdůležitějších součástí našich životů. Podporuje naše celkové zdraví, psychické, i to fyzické. Minimalizuje rizika vzniku chorob a poskytuje adekvátní množství živin pro správný růst a vývoj. Zkrátka a jednoduše řečeno, strava a náš přístup k jídlu ovlivňuje z 90% naše zdraví. To, jak budeme vypadat, jak se budeme cítit, jak bude fungovat naše tělo. Zda budeme mít dostatek energie, či nikoliv.
Důležitá je pestrost jídelníčku, každé jídlo by se mělo skládat z opravdových nezpracovaných potravin. Obsahovat by mělo tyto nejdůležitější složky živin – bílkoviny, sacharidy, tuky. Jíst bychom měli přiměřeně k našemu věku, pohlaví, stavby těla, fyzické vytíženosti a to v pravidelných intervalech 4-5x denně.
Sladkost jako odměna? Jedno velké NE!
Cukr není ani dobrá odměna, ani jídlo. Motivovat a odměňovat děti cukrem, sladkostí, je nezdravé. Tento zlozvyk zvyšuje rizika pozdějšího vzniku nemocí souvisejících s nezdravou výživou, podporuje návyk a vyžadování uspokojení nepřirozeně sladké chuti, podkopává přirozenou motivaci dětí učit se a zasahuje do rodinné i školní výchovy ke zdravé výživě.
Odměňováním (tedy nejen sladkostmi) snižujeme atraktivitu dané činnosti. Motivace pak nevychází
z dítěte, ale pouze dělá vše pro to, aby odměnu získalo. Vnější motivace tak snižuje výkon v činnostech vyžadujících kreativitu a složitější myšlení. Navíc vede k soutěživosti a neklidnému prostředí pro práci a učení. Dítě si fixuje návyk, že všechny činnosti dělá jen pro odměnu samotnou, tím se tlumí zvídavost, radost z činnosti či potřeba dosáhnout určitého cíle. U odměňování sladkostmi lze předpokládat, že dítě bude mít v budoucnu tendence odměňovat se zase sladkostmi.
Můžeme si s dětmi zajít na zmrzku, dát si horkou čokoládu, nebo třeba bonbon, ale proto, že na to máme chuť, ne proto, že na to máme nárok a že si to zasloužíme.
Jídlo není zdravé nebo nezdravé, důležitý je náš přístup k němu. Zda je zdravý, či nezdravý. Ne nadarmo se říká, jsme to, co jíme a taky, jsme tím, kým si myslíme, že jsme.