Tradičně je lidským smyslům připisováno šest základních forem vnímání: zrak, sluch, čich, chuť, hmat a rovnováha (vestibulární systém). Tyto smysly jsou pevně zakořeněny v našem každodenním vnímání světa. Avšak podle novějších vědeckých studií není počet smyslů tak omezený, jak jsme si dříve mysleli. Moderní neurovědy a biologie ukazují, že člověk disponuje více smysly, které hrají zásadní roli v interakci s okolním prostředím.
Tradičních šest smyslů
Začneme přehledem základních šesti smyslů, které jsou nejčastěji uváděny:
- Zrak – Vnímání světla a barev prostřednictvím očí.
- Sluch – Vnímání zvuku pomocí uší.
- Čich – Detekce pachů pomocí čichových receptorů.
- Chuť – Schopnost rozlišovat chuťové složky (sladké, slané, kyselé, hořké, umami) prostřednictvím jazyka.
- Hmat – Pocit doteku, tlaku, teploty a bolesti díky nervovým zakončením v kůži.
- Rovnováha – Vnímání polohy a pohybu hlavy v prostoru díky vestibulárnímu aparátu v uchu.
Nové vědecké objevy a rozšíření konceptu smyslů
Vědci se stále více shodují na tom, že kromě těchto základních šesti smyslů má lidské tělo mnohem komplexnější systém smyslového vnímání. Zde jsou některé z dalších smyslů, které jsou považovány za zásadní:
- Propriocepce (vnímání polohy těla)
Propriocepce je schopnost vnímat polohu a pohyb vlastního těla bez vizuálních podnětů. Tento smysl nám umožňuje vědět, kde se nacházejí naše končetiny, i když se nedíváme. Senzory umístěné ve svalech a kloubech odesílají informace do mozku, což nám umožňuje koordinovat pohyby a udržovat posturu. Tento smysl je klíčový pro každodenní aktivity, jako je chůze nebo manipulace s předměty. - Nocicepce (vnímání bolesti)
Bolest není jen emocionální reakce, ale specializovaný smysl. Receptory zvané nociceptory se aktivují, když dojde k poškození tkáně, a odesílají signály bolesti do mozku. Bolest je důležitým ochranným mechanismem, který nás upozorňuje na nebezpečí a umožňuje nám se vyhnout poškození těla. - Termocepce (vnímání teploty)
Přestože teplota bývá tradičně zahrnuta pod hmat, vědecké studie ji považují za samostatný smysl. Termoreceptory v kůži a hlubších tkáních umožňují tělu vnímat změny v teplotě okolí i uvnitř těla, což je zásadní pro udržování homeostázy. - Interocepce (vnímání vnitřních stavů těla)
Interocepce označuje vnímání vnitřních tělesných procesů, jako jsou srdeční tep, dýchání, hlad nebo žízeň. Tento smysl je spojen s regulací tělesných funkcí a hraje roli ve vnímání emocí. Například zvýšený srdeční tep může být spojen s pocitem úzkosti. - Magnetorecepce (vnímání magnetických polí)
Existují náznaky, že někteří lidé mají schopnost vnímat zemské magnetické pole, což by mohlo ovlivňovat jejich orientaci v prostoru. Tento smysl je známý u některých zvířat, ale zatím probíhá výzkum, který by potvrdil jeho přítomnost u lidí.
Odborníci a vědecké studie
Moderní neurověda a biologie se stále více zaměřují na studium dalších smyslů. Mezi hlavní odborníky patří:
- Dr. V. S. Ramachandran, který se specializuje na neuroplasticitu a zkoumal propriocepci v kontextu tzv. fantomových končetin, což je fenomén, kdy lidé vnímají své končetiny, i když je nemají.
- Dr. David J. Linden, neurovědec z Johns Hopkins University, se ve své knize „Touch: The Science of Hand, Heart, and Mind“ zabývá rozšířenými smysly včetně nocicepce a propriocepce.
- Studie z roku 2016 publikovaná v časopise Current Biology zkoumala magnetorecepci u lidí a uvedla, že někteří jedinci skutečně prokazují schopnost reagovat na změny v magnetickém poli .
Další smysly
1. Chronocepce (vnímání času)
Chronocepce je smysl, který nám umožňuje vnímat čas. Ačkoli nemáme žádné specifické orgány pro měření času, mozek má mechanismy, které pomáhají regulovat vnímání plynutí času, zejména v hypotalamu a bazálních gangliích. Naše vnímání času je subjektivní a může být ovlivněno řadou faktorů, jako jsou emoce nebo koncentrace.
- Odborníci a studie:
- Dr. Warren H. Meck z Duke University se dlouhodobě věnuje výzkumu vnímání času. Ve svých studiích popisuje, jak různé části mozku, zejména mozeček a bazální ganglia, hrají klíčovou roli ve zpracování časových intervalů.
- Studie v časopise Nature Neuroscience (2018) ukázala, že vnímání času se u lidí mění na základě emocionálních stavů a pozornosti, což naznačuje složitost tohoto smyslu.
2. Vnímání gravitace
Gravicepce, někdy známá jako vnímání gravitace, je smysl, který nám umožňuje vnímat sílu zemské gravitace a reagovat na ni. Tento smysl nám pomáhá udržovat rovnováhu a stabilitu, například při chůzi. Je úzce spojen s vestibulárním systémem, který reguluje rovnováhu, ale může se na něj dívat jako na samostatný aspekt smyslového vnímání.
- Odborníci a studie:
- Dr. Dora E. Angelaki z Baylor College of Medicine se zaměřuje na výzkum gravicepce a vestibulárního systému. Její práce se zaměřuje na to, jak mozek zpracovává informace o gravitaci a rovnováze a jak to ovlivňuje naši orientaci.
- Výzkum z časopisu Journal of Neurophysiology (2017) poukázal na to, že mozek neustále sleduje a přizpůsobuje naše tělo působení gravitace, zejména během pohybu.
3. Elektrorecepce
Elektrorecepce je schopnost vnímat elektrické pole. Tento smysl je běžný u některých živočichů, jako jsou ryby (např. žraloci a rejnoci), ale existují i studie, které naznačují, že lidé mohou vykazovat určitou citlivost na elektrické pole.
- Odborníci a studie:
- Dr. Kenneth Catania z Vanderbilt University studoval elektrorecepci u různých druhů zvířat a v některých pokusech se snažil zkoumat vliv elektrických polí na lidskou kůži.
- Výzkum z roku 2019 v časopise Scientific Reports ukázal, že u lidí jsou možné určité reakce na elektrické pole, ale tento smysl není tak výrazně vyvinut jako u jiných živočichů.
4. Vnímání tlaku (Barorecepce)
Barorecepce je smysl, který nám umožňuje vnímat tlak uvnitř našich cév. Tento smysl je důležitý pro udržení krevního tlaku a kardiovaskulární rovnováhy. Baroreceptory, které se nacházejí v cévách, detekují změny krevního tlaku a informují o nich mozek, což následně reguluje srdeční činnost.
- Odborníci a studie:
- Dr. A. Hainsworth z Imperial College London se zaměřuje na výzkum baroreceptorů a jejich role v regulaci krevního tlaku. Jeho práce ukazuje, jak tento smysl přispívá k homeostatickým procesům v těle.
- Studie z časopisu Hypertension (2020) popsala, jak poruchy v barorecepci mohou přispívat k hypertenzi a dalším kardiovaskulárním problémům.
5. Echolokace
Echolokace je schopnost vnímat okolní prostředí prostřednictvím odražených zvukových vln. Ačkoli je tato schopnost vyvinutá především u netopýrů a delfínů, někteří slepí lidé ji dokážou využívat jako kompenzační mechanismus pro orientaci v prostoru. Tito jedinci vydávají klikavé zvuky a na základě odrazů těchto zvuků se mohou pohybovat a rozpoznávat překážky.
- Odborníci a studie:
- Dr. Daniel Kish, který je sám nevidomý, se specializuje na echolokaci a výuku této techniky. Jeho práce pomohla vytvořit povědomí o tom, jak mohou nevidomí lidé využívat tento alternativní smysl.
- Výzkum publikovaný v PLoS One (2014) potvrdil, že mozek nevidomých lidí, kteří se učí echolokaci, aktivuje oblasti spojené s vizuálním zpracováním, což naznačuje, že echolokace může do jisté míry kompenzovat ztrátu zraku.
6. Vomeronazální smysl (vnímání feromonů)
Vomeronazální orgán je specializovaný smyslový orgán, který se u některých živočichů podílí na detekci chemických signálů známých jako feromony. Ačkoli u lidí je tento orgán zdegenerovaný a jeho funkčnost je předmětem debat, existují důkazy, že chemické signály, jako jsou lidské feromony, mohou ovlivňovat naše sociální chování a vnímání přitažlivosti.
- Odborníci a studie:
- Dr. Martha McClintock z University of Chicago prováděla výzkumy, které ukazují, že lidské feromony mohou ovlivňovat menstruační synchronizaci u žen, což naznačuje přítomnost vomeronazálního smyslu i u lidí.
- Studie v Journal of Neuroscience (2019) prokázala, že určité chemické signály mohou ovlivňovat lidské chování a interakce, což naznačuje přítomnost specifických receptorů pro tyto signály.
Závěr
Zatímco tradiční smysly jsou pevně zakořeněny v našich životech, moderní výzkumy ukazují, že naše vnímání světa je mnohem složitější a zahrnuje řadu dalších smyslových modalit. Každý z těchto rozšířených smyslů nám poskytuje hlubší pochopení našeho těla a jeho interakce s prostředím. Výzkumy a studie na toto téma se stále rozvíjejí, což otevírá prostor pro další objevy v oblasti lidského vnímání.