Pobyt v lese, často označovaný jako lesní terapie, má prokazatelné léčebné účinky na fyzické a psychické zdraví člověka. Tento fenomén je znám již od 80. let, kdy v Japonsku začal být propagován pod názvem shinrin-yoku neboli „lesní koupel“. Od té doby byly provedeny četné studie, které potvrzují pozitivní vliv pobytu v přírodě, zejména v lesním prostředí, na lidské zdraví. Pojďme se blíže podívat na hlavní odborníky v této oblasti a na to, jaký vliv může mít pobyt v lese na malé děti.
Počátky lesní terapie v Japonsku
Lesní terapie začala v Japonsku v 80. letech, kdy vláda začala propagovat myšlenku shinrin-yoku jako způsob, jak snížit stres a posílit imunitní systém. Studie ukázaly, že pravidelný pobyt v lese snižuje hladinu kortizolu, stresového hormonu, a zlepšuje celkovou pohodu člověka. Kromě toho bylo zjištěno, že lidé, kteří tráví více času v lese, mají silnější imunitní systém, což přispívá k lepší ochraně před různými nemocemi.
PhDr. Jan Krajhanzl, Ph.D., český odborník na vztah mezi člověkem a přírodou, upozorňuje na fakt, že pobyt v lese může dětem nejen poskytnout fyzický prostor pro rozvoj hrubé motoriky, ale má i zásadní vliv na jejich psychické zdraví. Krajhanzl ve svých studiích zmiňuje, že děti, které tráví více času v přírodě, jsou méně náchylné ke stresu, lépe zvládají sociální interakce a vykazují lepší výsledky v kognitivních dovednostech. Důležité je, že příroda působí jako relaxační prostředí, kde se děti mohou uvolnit, což je obzvlášť důležité v dnešní době, kdy mnoho dětí tráví většinu času uvnitř budov.
Peter Wohlleben, známý německý lesník a autor knihy Tajný život stromů, se zaměřuje na hlubší pochopení toho, jak lesní prostředí ovlivňuje lidský organismus. Wohlleben často zdůrazňuje, že stromy a lesní prostředí mají léčebné účinky díky uvolňování fytoncidů – přírodních chemických látek, které stromy vylučují k ochraně před parazity. Tyto látky zároveň posilují imunitní systém člověka, což má zásadní význam pro malé děti, jejichž imunitní systém se teprve vyvíjí.
Peter Mayer, lesní odborník z Rakouska, ve svých pracích zdůrazňuje, že děti, které tráví čas v lese, vykazují lepší schopnosti soustředění a jsou méně vystaveny riziku vzniku poruch pozornosti, jako je ADHD. Mayer rovněž poukazuje na to, že pobyt v lese zlepšuje kreativitu a schopnost řešit problémy, což jsou dovednosti, které jsou klíčové pro úspěšný vývoj dítěte.
Význam pro malé děti
Děti do pěti let, zejména ty do tří let, procházejí klíčovými obdobími vývoje, kdy jejich tělo i mysl reagují velmi citlivě na podněty z okolního prostředí. Odborníci se shodují, že příroda nabízí optimální prostředí pro rozvoj všech smyslů. Lesní prostředí stimuluje jemnou i hrubou motoriku, kognitivní schopnosti i emoční stabilitu dětí.
Podle některých studií tráví české děti v průměru až 90 % času uvnitř budov, což má za následek nedostatek přirozené pohybové aktivity a vystavení přirozenému dennímu světlu, což může negativně ovlivnit jejich zdraví a vývoj. Naopak děti, které tráví pravidelně čas v lese, mají lepší spánkový režim, nižší hladiny stresu a vyšší míru soustředění.
Jak děti profitují z lesní terapie
Pobyt v lese nabízí dětem unikátní prostor pro volný pohyb a hru, které jsou přirozené a nenahraditelné pro jejich vývoj. Výzkumy potvrzují, že děti, které tráví více času v lese:
- Mají lepší koordinaci a rovnováhu.
- Rozvíjejí kreativitu a schopnost samostatně řešit problémy.
- Vykazují vyšší úroveň soustředění a nižší hladinu stresu.
- Mají lepší sociální interakce a vyrovnanější emoční život.
Kromě zmíněných odborníků bychom měli zmínit i další kapacity v oblasti dětského vývoje a vlivu přírody. Richard Louv, americký autor knihy Last Child in the Woods, upozorňuje na fenomén, který nazývá deficit přírody – tedy stav, kdy děti tráví příliš málo času venku, což podle něj přispívá k rozvoji psychických poruch a fyzických obtíží, jako je obezita. Louv doporučuje rodičům, aby děti aktivně povzbuzovali k pobytu venku a společně s nimi objevovali kouzlo přírody.
Jana Svobodová, česká psycholožka specializující se na práci s dětmi, ve svých výzkumech také zdůrazňuje pozitivní vliv přírody na rozvoj empatie a sociálních dovedností u malých dětí. Pobyt v lese je podle ní ideálním prostředím pro rozvoj skupinových her a budování vzájemných vztahů mezi dětmi.
Závěr
Pobyt v lese je nejen skvělou příležitostí pro fyzickou aktivitu, ale také zásadně přispívá k celkovému rozvoji dítěte – a to jak po stránce fyzické, tak psychické. Lesní prostředí stimuluje smysly, podporuje kreativitu a zlepšuje schopnost soustředění. Odborníci, jako jsou PhDr. Jan Krajhanzl, Peter Wohlleben a Peter Mayer, potvrzují, že lesní terapie má dlouhodobé pozitivní účinky na zdraví a vývoj dětí. V dnešní době, kdy děti tráví většinu času uvnitř, je proto klíčové je motivovat k pobytu v přírodě, aby mohly plně rozvinout svůj potenciál.
Zdroje:
- Krajhanzl, J. (2020). Příroda a děti: Jak posílit vzájemné vztahy.
- Wohlleben, P. (2015). Tajný život stromů.
- Mayer, P. (2017).