Toto byl název přednášky, kterou pořádal Montessori Institut Prague v druhé půlce ledna. Přednášku vedla Indrė Vitkuvienė. Ráda bych s vámi sdílela zajímavé informace, jež jsem se na webináři dozvěděla. Protože téma digitální věk je velmi aktuální. Tato přednáška byla koncipována tak, aby nás, průvodce dětí, vedla k našemu zamyšlení.
Indré přednášku otevřela citátem doktorky Marie Montessori:
„Základem reformy vzdělávání a společnosti, která je nutností naší doby, musí být vědecké studie.“
Měli bychom se tedy opírat o lékařská doporučení a odborné výzkumy, týkající se této problematiky. Bohužel ne vše je zatím dostatečně prozkoumané a ne vždy se můžeme o potřebná doporučení bezpečně opřít. Je na nás hledat cestu, kterou nabídneme našim dětem. Naším cílem je, zaměřit se na hlubší porozumění toho, co digitální kompetence zahrnuje, a jak ji můžeme rozvíjet u dětí ve třídě.
Digitální věk představuje výzvu i příležitost pro montessori pedagogy. Montessori metoda, postavená na vývoji dětí a jejich přirozených potřebách, nabízí jedinečný přístup k tomu, jak děti připravit na život v digitálním světě.
Což zahrnuje rozvoj kompetencí, které je činí schopnými zvládat různé role a situace. Nejde jen o přímé výukové osnovy nebo učebnice, ale o hledání způsobů, jak dětem pomoci růst a být připravenými pro život.
V montessori základních školách pracujeme na rozpoznávání informací z důvěryhodných zdrojů a ověřování si fakt. Proto, i když děti ve třídě nepracují s digitální technologií přímo, učí se základům práce s různými informacemi, kritickému myšlení, porovnávání zdrojů, což je důležitá součást digitální gramotnosti. Kompetence zahrnují kombinaci znalostí, dovedností, postojů a zkušeností. Pokud jde o digitální kompetenci zahrnuje následující:
- Znalosti představují teoretické porozumění, například principy kybernetické bezpečnosti nebo etické pokyny pro tvorbu digitálního obsahu.
- Dovednosti zahrnují praktické schopnosti, jako je například vytváření prezentací, práce s digitálními nástroji nebo spolupráce na digitálních projektech.
- Postoje zahrnují otevřenost vůči novým technologiím nebo hodnotu etického digitálního chování.
- Zkušenosti jsou klíčové – v Montessori prostředí jsou děti vedeny k tomu, aby si prakticky vyzkoušely získané znalosti a dovednosti ve skutečných situacích.
Montessori třídy jsou navrženy tak, aby podporovaly spolupráci dětí – pracují ve dvojicích nebo malých skupinách a komunikují během projektů.
Učíme je nejen to, jak spolupracovat, ale také, jak efektivně komunikovat. Například prostřednictvím lekcí zdvořilosti a modelování situací v bezpečném prostředí učíme děti správnému způsobu vyjadřování. Tímto způsobem si rozvíjejí schopnosti potřebné pro spolupráci v digitálním i reálném světě.
Další oblastí je tvorba digitálního obsahu, která zahrnuje zodpovědné vytváření, sdílení a úpravu digitálních materiálů. Dětem můžeme ukázat, že technologie mohou být nástrojem pro jejich vlastní sebevyjádření.
Například mohou vytvořit film, newsletter nebo prezentaci pro komunitu – to vše s pochopením základních principů autorských práv a licencí. Tím děti učíme respektovat práci druhých i zodpovědně sdílet svůj obsah.
Bezpečnost v digitálním prostředí je klíčové téma. Děti se učí chránit svá data, respektovat soukromí a dbát na svou digitální pohodu. V montessori prostředí začínáme s jednoduchými příklady: například vysvětlujeme, že sdílení hesel není správné, nebo diskutujeme, co je vhodné sdílet s ostatními. Tyto lekce jsou modelovány na základě reálných situací, které děti mohou zažít.
Jednou z posledních oblastí digitální kompetence, je řešení problémů. Tato dovednost má v montessori třídách hluboké kořeny, protože děti jsou od raného věku vedeny k přátelskému přístupu k chybám.
Chyba není v montessori považována za něco negativního, ale naopak za příležitost k hledání řešení. Od nejmenších dětí, které se učí, jak správně stavět růžovou věž, až po starší děti, které řeší složitější problémy při práci na velkých projektech, se děti učí hledat odpovědi samostatně.
Montessori filozofie zdůrazňuje, že dítě není připravené vstoupit do digitálního světa jen tak – stejně jako se dítě nenaučí číst, bez předchozích přípravných cvičeních. Příprava na digitální kompetence vyžaduje pevné základy, které začínají u důvěryhodnosti, respektu a schopnosti analyzovat.
Evropská unie klade velký důraz na digitální kompetence (DigComp). Tato doporučení zahrnují nejen technické dovednosti, ale také kritické myšlení, mediální gramotnost, schopnost spolupracovat a řešit problémy.
- Informační a datová gramotnost: třídy podporují práci s informacemi skrze aktivity, jako je porovnávání textů, hledání relevantních zdrojů a rozvíjení kritického myšlení.
- Komunikace a spolupráce: děti pracují ve skupinách, čímž rozvíjejí schopnost spolupracovat. Digitální nástroje, jako jsou společné dokumenty, mohou tuto dovednost podpořit.
- Tvorba digitálního obsahu: děti mohou používat technologie jako nástroj sebevyjádření, například při tvorbě digitálních projektů.
- Bezpečnost: Diskuze o ochraně osobních údajů a bezpečnosti na internetu by měla být součástí výchovy.
- Řešení problémů: prostředí podporuje přátelský postoj k chybám a hledání řešení, což je klíčové i v digitálním prostředí.
Pro děti ve věku šesti a více let je důležité prozkoumávat svět mimo třídu: města, muzea, přírodu a setkávání s odborníky. Tento prvek „chození ven“ je nezbytný pro rozvoj jejich osobnosti.
Dnes se však objevuje nové „prostředí“, kterým je digitální svět. Musíme přemýšlet o tom, jak děti na toto prostředí připravit a jak vyvážit čas strávený v těchto třech prostředích – ve třídě, venku a v digitálním světě.
Příprava dětí na digitální svět neznamená, že bychom jim měli okamžitě umožnit volný přístup k technologiím. Stejně jako bychom dítě nenechali samotné zkoumat a objevovat les či se učit dovednost, kde by bylo odkázáno na vlastní schopnosti. Měli bychom jim ukázat, co je bezpečné, co může být nebezpečné, a poskytnout jim nástroje, které jim umožní se v digitálním prostředí orientovat. Děti by neměly být jen tak ponechány u obrazovek s pokynem „dělej si, co chceš“. Měli bychom je učit, jak tyto nástroje používat efektivně, s jasným cílem a respektem k ostatním.
Role učitele
Naším cílem je vždy sledovat dítě – pochopit jeho potřeby a přizpůsobit prostředí jeho vývojovým charakteristikám.
Montessori učitel je průvodcem, který pomáhá dětem porozumět světu technologií. Modeluje správné chování, podporuje diskuze o etice a bezpečnosti a učí děti, jak se pohybovat v digitálním světě s respektem.
Prezentace digitálních nástrojů musí být pečlivě promyšlené. Je důležité vést děti k pochopení, jak s těmito nástroji pracovat, jak chránit své údaje a jak poznat, co je vhodné a co ne. Například používání digitálních zařízení by mělo být vždy moderováno s ohledem na smysl a účel, který má tato aktivita splnit.
Stejně tak, jako neučíme děti používat montessori pomůcky náhodně, ale skrze strukturované lekce, měli bychom přistupovat stejně i k zavádění moderních technologií.
Závěr:
Naším úkolem je připravit děti na život ve všech prostředích – uvnitř, venku i v digitálním světě. Vždy bychom však měli mít na paměti, že technologie jsou jen prostředkem, nikoli cílem.
Musíme být těmi, kdo děti provedou tímto novým světem, stejně jako bychom je vedli lesem. Ukážeme jim, které „bobule jsou jedlé“ a kde se skrývá potenciální nebezpečí. Digitální svět je novým prostředím, které montessori pedagogika může obohatit svou jedinečnou filozofií. Příprava dětí na život v tomto světě znamená nejen osvojení technických dovedností, ale i rozvoj kritického myšlení, etiky a odpovědnosti. Montessori metoda ukazuje, že technologie mohou být mocným nástrojem, pokud jsou využívány moudře.
Děkuji #montessoriinstitutprague za tuto inspirativní přednášku a možnost sdílení. Podívejte se na stránky institutu Montessori Institute Prague, jistě tam objevíte další velmi zajímavé přednášky či workshopy a jedinečné kurzy.