Senzorické a přírodní zahrady jsou v souladu s principy Montessori pedagogiky, která klade důraz na smyslový a praktický vývoj dětí skrze aktivní zapojení a přímý kontakt s prostředím. Tyto zahrady nabízejí dětem nejen prostor pro hru, ale i prostor pro rozvíjení jejich vnímání, pohybových dovedností a spojení s přírodou.
Přírodní zahrady a Montessori filozofie
Montessori pedagogika staví na přirozené touze dítěte objevovat svět kolem sebe prostřednictvím smyslových a praktických zkušeností. Přírodní zahrady jsou prostředím, které přirozeně vyhovuje těmto principům. Děti zde mohou manipulovat s přírodními materiály, pozorovat procesy v přírodě a aktivně se zapojit do péče o zahradu.
Přírodní zahrady jsou navrženy tak, aby podporovaly rozvoj dítěte prostřednictvím jeho kontaktu s rostlinami, půdou, hmyzem a vodou. Tento kontakt umožňuje dětem pochopit základy biologie a ekologie a vyvolává v nich přirozený respekt k přírodě. Taková aktivita, jakou je například sázení rostlin, zalévání nebo sledování růstu rostlin, podporuje zodpovědnost a jemnou motoriku.
Senzorické zahrady
Senzorické zahrady mají za cíl stimulovat všech pět smyslů dítěte – zrak, čich, chuť, sluch a hmat. Tyto zahrady často obsahují různé textury, vůně a barvy, které mohou děti zkoumat a které přispívají k jejich senzorickému rozvoji.
Základní princip Montessori filozofie je založen na „přípravě prostředí“, které podněcuje smysly a pomáhá dítěti rozvíjet schopnosti pozorování a soustředění. V senzorické zahradě se dítě může dotýkat různých druhů rostlin, poslouchat šumění listů nebo zurčení vody, čichat různé vůně květin a ochutnávat byliny a ovoce. Tato bohatá škála smyslových zážitků má pozitivní vliv na kognitivní rozvoj a paměť.
Přínosy senzorických a přírodních zahrad pro děti
Zahrady přinášejí mnoho výhod pro zdraví i vývoj dětí. Mezi hlavní přínosy patří:
- Rozvoj smyslového vnímání: Děti objevují různé textury, vůně, chutě a zvuky, což podporuje rozvoj jejich smyslů. Tento druh zkušeností je zásadní zejména v prvních letech života, kdy se jejich mozek dynamicky vyvíjí.
- Fyzická aktivita a rozvoj motoriky: Manipulace s rostlinami, zalévání nebo práce se zahradním nářadím rozvíjí jemnou i hrubou motoriku dětí. Zároveň se učí koordinaci pohybů a zodpovědnosti za své činnosti.
- Zodpovědnost a péče: Péče o rostliny, sledování jejich růstu a učení se, jak se starat o živé organismy, vede k rozvoji pocitu zodpovědnosti a empatie u dětí.
- Podpora kognitivního rozvoje: Zahrady přinášejí dětem příležitosti učit se o přírodních cyklech, procesech růstu a změnách ročních období. Tento praktický přístup k učení podporuje pochopení světa kolem nich a rozvíjí logické myšlení.
- Zklidnění a psychická rovnováha: Kontakt s přírodou, zejména s rostlinami a vodou, má zklidňující účinky na děti a pomáhá snižovat stres. Děti, které tráví čas v přírodním prostředí, mají tendenci být klidnější, soustředěnější a emocionálně vyrovnanější.
Spojení Montessori filozofie s přírodou
„The land is where our roots are. The children must be taught to feel and live in harmony with the Earth.”
„V zemi jsou naše kořeny. Děti se musí naučit cítit a žít v souladu se Zemí.“
— Maria Montessori
Dr. Maria Montessori, zakladatelka Montessori pedagogiky, vždy zdůrazňovala důležitost přirozeného prostředí pro vývoj dítěte. Příroda je podle ní klíčovým prvkem, který poskytuje neustálé podněty k objevování a učení. Učení v přírodě odpovídá Montessori principu „učení se skrze čin“, kde dítě aktivně manipuluje s materiály a vytváří si vlastní zkušenosti.
Zahrady, jako jsou ty senzorické a přírodní, jsou výjimečným prostředím, které Montessori filozofii dokonale doplňuje. Podporují individuální rozvoj, schopnost samostatné práce i spolupráce s ostatními dětmi, což jsou klíčové prvky Montessori přístupu.
Význam pro malé děti
Pro děti ve věku 0–6 let jsou zahrady výjimečným místem, kde mohou objevovat svět vlastním tempem a způsobem. Tyto zkušenosti jsou nezbytné pro jejich smyslový i intelektuální rozvoj. Dítě v přírodním prostředí může experimentovat, učit se a zároveň si vytvářet pozitivní vztah k přírodě, což může mít dlouhodobý vliv na jeho životní styl.
V zahradě se dítě učí respektovat přírodu, vnímat její zákonitosti a chápat svou roli v péči o ni. Tento přístup je zásadní nejen pro jeho osobní rozvoj, ale i pro budování vztahu k životnímu prostředí.
Závěr
Senzorické a přírodní zahrady jsou vynikajícím nástrojem pro propojení dětí s přírodou, podporující jejich smyslový a kognitivní vývoj. Jsou ideálním prostředím pro Montessori filozofii, která klade důraz na praktické a smyslové učení. Tím, že děti tráví více času venku, rozvíjejí nejen svou fyzickou zdatnost, ale i emoční vyrovnanost a odpovědnost za svět kolem sebe.
Zdroje:
- Montessori, M. (1967). The Absorbent Mind.
- Louv, R. (2005). Last Child in the Woods: Saving Our Children from Nature-Deficit Disorder.